Je 8. března, 13:39 mexického času a já se probudila po krásném spánku v postýlce jednoho hija (dítěte). Jsem v domě Elisabeth, koordinátorky organizace Mujeres Productivas, která spolupracuje s United Vision. Nemohla jsem si vybrat lepší datum příjezdu. Mezinárodní den žen je pro tuto organizaci opravdu důležitý svátek, a tak ještě kdybych byla s to plynně konverzovat španělsky, byl by můj dnešní přílet opravdu diplomatický. Nutno poděkovat Imeldě a Elisabeth za jejich přivítání na letišti, kam mé aero společnosti Iberia přiletělo už v 6.00 ráno. Mobil funguje a 1. placení kartou už mám taky za sebou :-) Na metro ještě dojde..
1. mexická snídaně
Tamales. Kukuřičné těsto, tzv. masa je naplněno sýrem, masem, zeleninou a samozřejmě chilli. Moc chutné, trochu pálivé ke snídani, ale potom jsem dostala ještě sladké cukroví ke kávě, pozor, ke kávě granulové, kterou má v Evropě snad každá rodina. Tady se mi za to strašně omlouvali, že jim došla čerstvá, paní hostitelka se opravdu červenala. Nuže, přišlo mi to roztomilé :)
Snídani jsme zakončili ochutnávkou dezertního vína, což považuji za luxus. Před odjezdem jsem se potkala s kamarádem z Mexika, který mi radil, ať si na letišti v Madridu koupím jedno víno, že je v Mexiku poměrně drahé.
Aby toho nebylo málo, dostala jsem po pohoštění ještě dárečky k MDŽ a Elisabeth mi ukázala všechny možné fotky z jejího života. Imelda horlivě ukládala fotky, které za tu dobu z letiště stihla nafotit, na stránky Mujeres Productivas.
Teď už se ale vyhrabu z postýlky s autíčky a jdu si zase zahrát pantomimu (zatím můj jediný možný způsob komunikace) s Imeldou, Elí a její rodinou. Pak mě čeká přejezd k Estele, kam jsme pozvané na večeři a kde dnes přespím. Těším se na další zážitky. Adios!
www.united-vision.org